Luzný patří k dalšímu krásnému vrcholu, který Šumava nabízí. Pyšně shlíží z nadmořské výšky 1 373 m.n.m a svým tvarem připomíná pyramidu. Za dlouhá staletí si hora vysloužila prazvláštní přezdívky. Někteří ji nazývají „Zakletou“, jiní zase „Ďáblovým dílem“. Prastará pověst vypráví o Satanovi, kterého vyhnali kašperskohorští zlatokopové právě až na vrchol Luzného. Ten měl vzteky rozkopat zem tak, že se z hory vyvalilo kamení. Jeden z kamenů zasáhl nevinnou duši, poloslepého krejčího, který zde bloudil. Od těch dob zde prý dlouho bylo zvykem nosit smuteční věneček na vrchol hory. Podle další pověsti mají sídlit ďáblové a démoni v nedaleké rokli Taufelsloch (Čertovy díry). Jejich hlavním cílem prý bylo vyvraždit celý Pasov tím, že přehradí Dunaj. Když ale vezli povoz plný kamení k přehrazení Dunaje zazvonil kostelní zvon, který je zahnal zpátky do pekel. Povoz se pak rozpadl a vysypané kamení zůstalo v podobě kamenného moře na místě dodnes. Tak měl vzniknout ojedinělý vrchol Luzného s největším kamenným mořem na Šumavě. Zajímavé je, že v minulosti vedla kolem Luzného kašperskohorská větev Zlaté stezky. Stejně tak zde mělo být starověké strážiště (Průvodce po Šumavě od Tomáše Cimrhanzla z r. 1878). Že by nakonec měly pověsti přece jen reálný základ?

Zlatá horečka na Šumavě propukla někdy ve 13. století, kdy přišli do Kašperských hor němečtí kolonisté. Pozorovali tehdy na vrcholu Luzného ruiny nějakého starého osídlení? Těžko říct. Archeologické nálezy na Modravě v okolí Javoří pily hovoří spíše o lovecko-sběračském osídlení, tedy dočasném, za účelem obživy. Je ale pravdou, že dávno před středověkými zlatokopy těžili šumavský žlutý kov Keltové. Možná tím se inspirovala další stará a poměrně krvavá pověst, která pochází z Německa. Od pradávna sídlili na Šumavě obři, kteří zde měli svůj hrad. Jejich vládce jako svatební dar své dceři postavil na vrcholu Luzného další sídlo. K němu jí daroval strážného ducha, který se usídlil v nitru hory. Dcera ale nebyla žádná křehká květinka. Její největší radostí bylo pronásledování lidských dětí a jejich kruté mučení a obětování pohanským bohům. Duch se ji snažil varovat před prokletím, jaké na sebe seslala, ale krvelačná bestie si nedala říct. Jednou, v čase dalšího svátku, uspořádala honosnou oslavu. Jako oběť si vybrala dvanáct nevinných lidí, které před zraky pobavených hostů ubila k smrti. V tom okamžiku se ozvala hromová rána a hrad se rozpadl. Jeho kamení pak přikrylo krvavý masakr i s obryní a jejími hosty. Když vše utichlo, zjevil se v ruinách strážný duch a celé místo proklel. Od těch dob je vrchol Luzného neplodný.


Luzný je také horou zakázanou. Kousek pod horou se nachází hraniční přechod Modrý sloup. Tento název pochází až z 19. století, kdy tu bavorské království vytyčilo své hranice a postavilo tradiční bílo modrý sloup (zdroj: internet). Říká se, že zde stávala šibenice, a to přímo na místě, které protínala hranice. Jednalo se o dva sloupky s břevnem, z nichž jeden stál na české a druhý na německé straně. Pokud zde byl dopaden zloděj, byl okamžitě přepraven přímo k této šibenici a na místě souzen právě procházejícími kupci. Jeho tělo zde prý viselo tak dlouho, dokud se samo nerozpadlo. Při takovém obrázku se ani nedivíme, že kolem Luzného vzniklo tolik pověstí😊 Šibenice zároveň sloužila i jako výstraha pro soumary. Ti zde měli k dispozici čerstvý chléb, za který ale museli zaplatit do pokladničky umístěné vedle chaty, která zde měla stát až do počátku 20. století. Poté, co Josef I. zakázal dovoz soli z Bavorska, zůstalo toto místo opuštěné. Bývalé stezky využili pašeráci, kteří se tak elegantně vyhnuli celnici na Bučině. Přechod jako takový fungoval až do 2. světové války. Po ní byl uzavřen železnou oponou a dnes zase kvůli tetřevovi. Hora je ale přístupná z německé strany z Neuchönau. Vybrat si můžete zimní, nebo letní stezku. Obě jsou docela náročné a v zimě vřele doporučujeme nesmeky. Bez nich je to zkušenost k nezaplacení, heh! Pokud uděláte okruh, určitě neminete skleněnou archu vytvořenou německými skláři, která spočívá v dřevěné dlani vytesané českými tesaři jako symbol znovusmíření a spolupráce. Kousek pod vrcholem Luzného stojí chata, kde se můžete občerstvit, než vyrazíte za dechberoucími výhledy až do Alp.