Kromě posvátných studen a nuraghes vystavěla stejnojmenná kultura na Sardinii další zajímavou věc. Tzv. tumbas de los gigantes – hrobky obrů. Jedná se o obdélníkové stavby postavené z kamenných monumentů, jejichž stáří se odhaduje na 2 000 let př.n.l. Vysoké mohly být až tři metry a dlouhé i 30 metrů. Původně byly zakryty kopcem hlíny v podobě obráceného člunu. Přední konstrukce byla vystavěna do půlkruhu, což by mohlo symbolizovat rohy býka a zároveň ohraničovat místo pro vykonávání obřadů. Uprostřed půlkruhu vévodí vysoký menhir, v jehož dolní části byl vytesán malý otvor. To proto, aby bylo umožněno spojení s duchy mrtvých. Ostatní menhiry tvořící půlkruh tzv. “bètyli” , pak zastupovaly jednotlivé bohy a plnily i ochrannou magickou funkci.
Obřady u hrobek obrů byly spojeny s kultem Bohyně Matky a Býka, který představoval Slunce. V lůně matky Země život vzniká i zaniká, jedná se o jeden velký koloběh. Hrobky obrů sloužily jako hromadná pohřebiště kostí, což je samo o sobě dost temné. Mrtví byli nejprve ukládáni do země do jam a po určité době rozkladu pak vyjmuti, maso odřezáno a kosti vloženy právě do tumbas de los gigantes. Všechny tyto tomby jsou situovány buď podle postavení hvězd, nebo pohybů Měsíce.
Napsat komentář